Pod pojmem móda si většinou představíme krásné boty, stylové doplňky, nejnovější kolekci dámských šatů … Móda má ale i hlubší význam a hlavně svou historii. Pojďme módu prozkoumat z trochu jiného úhlu.
Název móda má kořeny v latinském jazyce – modus (míra, vzhled, způsob). Slovo modus bylo dále převzato do francouzštiny – mode (odtud móda).
Slovo móda je definováno jako způsob nebo řešení, který je momentálně upřednostňovaný a tak se některé věci dělají nebo používají. Tento způsob se v čase samozřejmě mění.
Podstata módy spočívá v tom, že její šířící se nový objekt používá pouze část lidí. Jakmile je ale móda rozšířena úplně, přestává mít svou podstatu, daný způsob zaniká a vzniká nový.
Existuje několik termínů:
· haute couture – luxusní módní oděvy
· pret-a-porter – konfekční módní oděvy
· módní – nové
· staromódní , out, demodé – již překonané
· chic – žádané, žádoucí
· revival – upravené dříve módní vzory
· vintage – opět módní prvky (možné jako součást dalšího stylu)
Georg Simmel, německý filosof a sociolog, pokládá módu za sociologický projev, kdy se jedinec snaží splynout se skupinou, začlenit se nebo naopak chce být jedinečná osobnost a odliší se od ostatních.
Splynutí a odlišení jsou tedy základními protikladnými prvky, bez kterých není móda možná.
Historický význam
Móda sahá opravdu do dávných časů, zdobení sebe sama (okolního prostředí) je dokázáno i z nejstarších pozůstatků člověka.
Simmel také módu považuje spjatou s postavením ženy v tehdejší společnosti, tedy s její podřízeností. Zkrášlováním měla žena dosáhnout pozitivního vnímání v mužových očích.
Módu také označuje jako ventil sebereflexe a seberealizace.
Měnící se móda
Podle Simmela je móda závislá především na vyšších vrstvách společnosti. V momentě, kdy nižší vrstva začne napodobovat daný módní směr, vyšší vrstva od něj upouští a hledá jiný. Takto se nižší „kasty“ snaží vyrovnat vrchní společnosti. Jedná se o nikdy nekončící koloběh módy. Vyšší vrstvy budou v módě vždy o krok napřed, aby se jim „spodina“ nikdy vyrovnat nemohla